Aleš Najbrt 1991–1995
V druhé polovině 90. let nabírala dech kultura už „normalizované“ svobody, kterou netvořil jen porevoluční vír po implozi restriktivního systému, ale nová městská civilizace s prvními, patřičně nejistými i oslavovanými pokusy o designové knihy, restaurace, kluby. Těžila z prvních produktů elektronické revoluce, používala umělost, taneční rytmus a občas i e-mail, mobil a šampon. Těžko si představit Najbrta, fanouška primární energie Sex Pistols a Katapultu, melodičnosti Beatles a decentního humoru Jiřího Suchého, jako kdovíjakého ravera, ale optimistická syntetická barevnost, výrazné vzory adaptované z květinových 60. let i pastelů let padesátých mu vyhovovaly. Svou hranatost jen zaoblil do dobové extáze polyesterové plyšovosti. V době vzniku vizuálu pro vlastní výstavu v Národním technickém muzeu ho na jeho Macu LC II okouzlila zejména funkce „blur“. Vlastní písmo Pražská pětka nejdřív roztáhl, pak rozmazal a nakonec vytvrdil. Pro propagaci výstavy tak vznikla celá deformovaná abeceda.
1996 Aleš Najbrt
Výroba odhadem až 14 dní, možnost tisku na velikosti S až XL
cena 400 CZK