Branické divadlo pantomimy
„Šel jsem do toho po hlavě. Nejdřív jsem byl sportovec, pak výtvarník. Exhibicionista jsem nebyl vůbec, moje fyziognomie ale způsobovala, že se lidi smáli, a to mě nějak posouvalo dál,“ vzpomíná Najbrt. Spojení s osobami a obsazením Pražské pětky, především divadla Sklep, mělo dalekosáhlé následky. Někteří lidé hráli podstatnou úlohu v Najbrtově dalším životě příkladem svého pozitivního humanismu (David Vávra), jiní jako dlouholetí přátelé, spolupracovníci a klienti (Jan Slovák, Tomáš Vorel, Tomáš Hanák, Václav Marhoul, Robert Nebřenský ad.). „Ta ironie a přehánění. Dělat si srandu úplně ze všeho dokázal mezi výtvarníky jenom málokdo. Najednou jsem chtěl, aby moje věci měly obsah a atmosféru jako divadla, kde jsem se začal pohybovat.“ Centrem pohybového divadla poloamatérských souborů, vystoupení Borise Hybnera nebo Bolka Polívky a domácí scénou Pražské pětky bylo v polovině 80. let divadlo v Praze 4. Charakteristický portál, který si občané Braníka ve 20. letech vybudovali z vlastních prostředků, Najbrt zvesela zabydlel vrstvou předsklepovských, abstraktních pantomimických zvířat.
1989 Aleš Najbrt
Výroba odhadem až 14 dní, možnost tisku na velikosti S až XL
cena 400 CZK
